Baňkování
Baňkování patří mezi nejstarší manuální techniky. Jeho používání je doloženo již ve starověkém Egyptě a Číně, tedy před více než 2 000 lety. V průběhu staletí se tato metoda rozšířila do různých částí světa a postupně vznikaly různé způsoby jejího provádění. Dnes se baňkování používá především jako doplňková technika při masáži a práci s měkkými tkáněmi.
Baňkování je tradiční technika, při které se na povrch těla přikládají speciální baňky a pomocí podtlaku dochází k jejich přisátí ke kůži. Podtlak ovlivňuje kůži a podkoží a může podpořit místní prokrvení a uvolnění měkkých tkání.
V masážní praxi se baňky používají především na oblasti se zvýšeným svalovým napětím, ztuhlostí nebo pocitem přetížení. Baňku lze ponechat na jednom místě, případně s ní po nanesení oleje pomalu pohybovat po povrchu těla.
Hlavní indikace a využití
Podpora místního prokrvení
Uvolnění svalového napětí
Ovlivnění měkkých tkání
Podpora regenerace po fyzické zátěži
Příjemný pocit uvolnění
Možnost kombinace s masáží
Po aplikaci se mohou objevit dočasné červené až fialové otisky nebo podlitiny. Jejich intenzita závisí na síle podtlaku, délce aplikace i individuální reakci pokožky. Obvykle postupně odezní během několika dnů.